Veškeré moderní stroje jsou výrobci různými důmyslnými způsoby konstruovány tak, aby v co největší míře kopírovaly pozemek, kmínek, listovou plochu, letorosty, sloupek, dráty ...
Tím je dosaženo vysokých a kvalitních pracovních výkonů, vysokého procenta účinnosti pracovních operací při relativně vysokém komfortu obsluhy. Toto kopírování je založeno buď na mechanickém, elektronickém, hydraulickém nebo světelném principu a je řízené různými čidly.
Zavedení takovéto techniky do našich vinic si vyžaduje nastávající nedostatek pracovních sil a neustále rostoucí náklady na ně, špatný tech. stav současně požívaných strojů, které většina vinohradnických provozů používá ještě z 80-tých let minulého století. Zvyšující se náklady na provoz takovýchto strojů, jejich energetická náročnost, nespolehlivost, poruchovost, nemožnost sestavení linek z těchto strojů, kvalita odvedené práce a množství dalších jiných důvodů.
V moderních evropských a světových vinohradnických provozech jsou již takovéto stroje, stroje pro moderní ekologické vinohradnictví již delší dobu zavedeny.
Při našich cestách do zahraničí, při různých exkurzích, dnech otevřených dveří a na různých předváděcích akcích a speciálních výstavách má naše odborná vinohradnická veřejnost možnost tyto stroje vidět a to jak fyzicky, tak přímo v pracovním nasazení. Málokdo si však při prvotním nadšení z předvedeného pracovního výsledku uvědomí, že 100%-ní účinnost pracovního výsledku můžeme očekávat pouze ve vinici, která je odpovídajícím způsobem na práci těchto strojů připravena. Pokud si tuto zásadní skutečnost neuvědomíme a vinici nepřipravíme, budeme následně při zakoupení některých z těchto strojů a jejich nasazení v našich vinicích velmi nemile překvapeni, buď nedokonalým výsledkem pracovní činnosti těchto strojů nebo jejich účinností. Dobrý hospodář ví, že obnovu technického parku a zavedení nové agrotechniky musí dělat postupnými kroky tak, jak mu dovolí jeho ekonomické zázemí, momentální vegetační stav vinice, typ vedení, půdní a vláhové podmínky, stav podpůrné konstrukce…..
Při plánování takovéhoto kroku je třeba zabývat se touto otázkou zcela koncepčně s dlouhodobým výhledem. A to z toho důvodu, že zavedení určité agrotechniky je dlouhodobé a vyžaduje si důsledné dodržení celé technologie.
Není možné nedodržet technologické postupy a vybrat si pouze ty pracovní operace, na které máme strojní vybavení v podniku, nebo jen to co se nám chce dělat. V takovém případě budeme velmi nemile překvapeni výsledky své práce, a to nejenom v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu.
Další důvod pro koncepční práci je ten, že někteří výrobci vyrábí svoje stroje pro vinice jako pracovní adaptéry nebo jako stavebnice. Základem je univerzální nosič nářadí, na kterém je možné pracovní adaptéry měnit, nebo univerzální nosič nářadí, který je možné formou stavebnice přeměnit na zcela jiné pracovní nasazení, nebo jiný druh práce, přičemž různé části takovýchto strojů jsou víceúčelové a vzájemně zaměnitelné. Takovéto universální nosiče nám zajistí podstatně větší pracovní komfort obsluhy, větší denní výkonnost, vyšší využití a účinnost strojů a v neposlední řadě také nemalé ekonomické úspory. Další výhodou těchto nosičů některých výrobců je to, že jsou kompatibilní a umožňují současné použití na traktoru. Tím je dosaženo toho, že můžeme současně vykonávat až 3 pracovní operace. Nosiče jsou rozděleny do 3 skupin podle umístění na traktoru:
1. Před traktor
2. Mezi osy traktoru
3. Za traktor
Na první pohled nám připadá, že takovýto nosič bude drahý. V porovnání s konkurenčními jednoúčelovými nosiči nám však poskytuje větší možnosti přizpůsobení pozemku, šířce meziřadí, listové stěně, výšce vedení… Poskytují větší možnosti ovladatelnosti a automatiky než jednoúčelové. Tím je ale také zabezpečena větší výkonnost a účinnost pracovních adaptérů, které následně na nosič nasadíme. Pokud taky uvažujeme o nákupu pouze jednoho jednotlivého stroje s tím, že v dlouhodobém horizontu nebudeme strojový park rozšiřovat, můžeme uvažovat o jednoúčelovém stroji pro požadovanou pracovní činnost. Takovýto stroj je zpravidla o 10-20% levnější než adaptér určený pro stejnou pracovní operaci s universálním nosičem. Vzhledem k tomu, že univerzální nosič umožňuje osazení až 10-ti různými adaptéry určenými pro různé pracovní operace a cca 40 % částí z každé sestavy se používá na další pracovní adaptéry při jejich následném zakoupení ušetříme nemalé finanční prostředky, nehledě k úspoře času při montáži a demontáži pracovních adaptérů z univerzálního nosiče oproti montáži a demontáži jednoúčelových strojů.
Další nevýhodou jednoúčelových nosičů se strojem je nekompatibilita těchto strojů se stroji jiných výrobců a následně tedy nemožnost současného pracovní ho nasazení několika strojů pro různé pracovní operace. Uvažujeme-li tedy v dlouhodobém horizontu v ucelené a jasné koncepci, je pro velkopěstitele cesta universálních nosičů s pracovními adaptéry, z hlediska ekonomického, technického i agrotechnického zcela nezpochybnitelná.
Nyní bych se chtěl vrátit trochu podrobněji k některým již zmíněným zásadním požadavkům moderní vinice. Otázku optimální šířky meziřadí počtu jedinců na 1 ha, typu vedení a způsob střihu nechám povolanějším, krátce se však zastavím u vinohradnických sloupků a podpůrné konstrukce.
Jak jsem se už zmínil na začátku je typ použitých sloupků a stav podpůrné konstrukce zásadním předpokladem pro využití a účinnost strojního nasazení. Pokud se týká sloupků do vinic je zcela jasné, že betonové sloupky v našich vinicích musíme zcela jednoznačně odsunout do minulosti a to jak z ekonomického tak i agrotechnického hlediska. Tyto sloupky jsou dnes již zcela jednoznačně finančně nejnákladnější a vzhledem k tomu, že neumožňují zavedení nových technologických postupů (posouvání dvojdrátí, zapříčiňují přeřezávání provazů při vyvazování provazovým vyvazovačem letorostů,odírají pozinkovanou vrstvu z drátů vyvazovačů letorostů na drát) nasazení nových strojů (kombajnová sklizeň), a z hlediska ekologického do nově vysazovaných vinic nepatří. Co se týká sloupků ocelových, dřevěných, případně plastových nechám na posouzení každého z vás čemu dáte přednost z hlediska dostupnosti těchto sloupků a z hlediska ekonomického. Pokud se týká hlediska agrotechnického nejlépe jako finální výrobek vyhovují sloupky ocelové pozinkované, s háčky na dráty. Sloupky dřevěné a plastové vyhoví po určitých následných úpravách. Při osazení vinohradu těmito sloupky v řadách v zákrytu vytvoříme podmínky pro 100% pracovní účinnost při nasazení nové generace strojů. Svoji pozornost musíme však věnovat také podpůrné konstrukci. Z hlediska rozpínavosti a životnosti materiálu, ale i z hlediska ekonomického bych doporučil používat dráty nerezové a to jak vodící drát o průměru 1,6mm tak drát dvojdrátí o průměru 1,2mm. Je však možné použít i drát pozinkovaný vodicí o prům. 3,15 a drát dvojdrátí o prům. 2,2mm. Co je však důležité pro oba materiály z hlediska agrotechniky je to, že dráty musí být stále optimálně napnuté, aby udržely letorosty ve vzpřímeném stavu tak, aby listová stěna byla co nejvíce rovná. Tím vytvoříme nejvhodnější podmínky pro práci ořezávacích lišt, odsavačů listů a vyvazovače letorostů. Optimálního napnutí docílíme použitím napínáků drátu u vodicích drátů a použitím napínacích řetízků u dvojdrátí a to jak posuvného tak dvojdrátí pevného.
Velmi důležité, obzvláště u mladých vinic, pro práci strojů v příkmeném pásu vinné révy je osazení vinice opěrnými tyčkami k jednotlivým sazenicím a jejich pevná fixace a to jak v půdě, tak na vodícím drátě. Fixace v půdě dosáhneme dostatečnou délkou tyčky zasunutou v půdě. Tato hloubka by měla být alespoň 40 cm. Na opačném konci tyčku upevníme vhodnou fixační sponkou, která by měla být z pružinové pozinkované oceli, nerezu nebo umělohmotná. Velmi důležité je, aby tato fixační spona opravdu zabránila posunování tyčky po vodícím drátu při nárazu jakéhokoliv stroje pracujícího v příkmenném pásu na opěrnou tyčku. Opěrná tyčka musí být takového průměru a z takového materiálu, aby při nárazu čidla stroje nebo výkyvné sekce na tuto tyčku stroj odklonila a tím ochránila sazenici od poškození. Zároveň opěrná tyčka slouží ke tvarování kmínku, tak aby byl rovný a do budoucna umožňoval 100% ní pracovní účinnost strojů určených pro tuto práci v příkmenném pásu. Pro následné použití strojů na zimní řez by tyčka neměla přesahovat více než o 10 cm vodící drát. K opěrné tyčce je nutné kmínek řádně vyvázat. Jako nejvhodnější se jeví vázací bužírky, pro svou rozpínavost a dlouhou životnost. Dostatečný průměr opěrné tyčky je dle zkušeností z praxe 6 mm.
Pokud se týká strojů pro údržbu a obhospodařování vinice dovolil bych si je rozdělit do kategorií dle možností montáže na traktor a technických možností současného nasazení v linkách na univerzálních rámech, pro možnost provádění více pracovních operací současně. Nikoliv tedy dle klasického zažitého dělení dle pracovní činnosti.
1. skupina strojů – univerzální nosič pracovních adaptérů před traktor umožňující osazení následujícími adaptéry
2. skupina strojů – univerzální nosič pracovních adaptérů mezi osy traktoru, který umožňuje využití pracovních adaptérů jako např.
3. skupina strojů – univerzální nosič pracovních adaptérů a ostatní stroje za traktor, tento nosič je možné použít například jako
Pro nedostatek času není možné se věnovat blíže všem strojům, všem technologiím, koncepcím a způsobům agrotechniky ve vinici. Proto se dnes blíže zastavím u systému dlouhodobě zatravněného meziřadí. V 90-tých letech 20. století se v našich vinařských provozech v masivnějším měřítku začala uplatňovat technika zatravněného meziřadí, a to obřádek, nebo systém celoplošného zatravnění i se zatravněným příkmenným pásem, nebo s příkmenným pásem udržovaným herbicidy nebo kultivací. Po počátečních diskusích, nedůvěře a obav se zcela jednoznačně prokázaly přednosti zatravnění A to ať už z hlediska zabránění větrné a vodní eroze, možnosti mobilnosti pracovníků a mechanizačních prostředků při práci ve vinici i ve zhoršených klimatických podmínkách, možnosti včasné aplikace chem. ochr. prostředků a v neposlední řadě také zlepšení podmínek při ručním sběru hroznů. Zavedení této agrotechniky si však vyžádalo velkou změnu v zavedených pracovních postupech agrotechniky a nákup nové techniky do vinohradnických provozů.
Bohužel se ve většině těchto provozů pro nedostatek finančních prostředků zastavil nákup techniky pro zpracování zatravněného meziřadí na mulčovacích strojích. Tím se vlastně stalo, že se po 10-ti leté období ve většině provozů nedostatečně dodržovala agrotechnika. Z tohoto důvodu toto zatravnění přineslo jak pozitiva, tak i negativa. Jak je tedy aplikovaná správná technologie a agrotechnika s návazností na nové stroje ve vyspělých evropských vinařských provozech pro zatravněné meziřadí?
Existují dvě možnosti zatravnění meziřadí, a to buď zasetím zvolené směsy nebo zatravnění náletem. Většina odborné veřejnosti se přiklání k druhé možnosti, kdy se v meziřadí vyselektují nízkorostoucí rostlinné druhy patřící do lokality Při zatravnění zasetím meziřadí je důležité zvolit směsy s nízkorostoucími druhy. Vysokorostoucí druhy vytváří jednotlivé drny, zastiňují a omezují spodní patro, které udržuje celistvost porostu. Zatravnění potom není kompaktní,tyto trávy mají také vyšší nároky na spotřebu vody než nízkorostoucí a tím vytváří větší konkurenci pro vinici.
